K Vltavě

Vážený pan primátor

MUDr. Zdeněk Hřib

Dobrý den pane primátore,

píšu Vám za naši organizaci a spolupráce v problematice vodních poměrů, ve věci jedné aktuální souvislosti.

Je zřejmé, že ČR musí projít katarzí činností, pokud máme dostát cílů, řešení nebezpečí hydro-meteorologických extrémů. Je zásadní, aby se navrhovaná opatření neomezovala a koncepce nestranily jen určitému spektru možností, což dodnes převládá

Mezi oborovými činnostmi, které posuzujeme, zaměřeně na dopravní infrastrukturu, vidíme jeden neuchopený nástroj účinné pomoci: plochy vodních cest a jejich infrastrukturálních příslušenství - přístavů.

Dnešní společnost se vzdává modální variability pro transportní funkce a pak zejména - nevidí možnosti propojení těchto vodních útvarů s nutnostmi revitalizací našich krajin. Není vhodné ji za to odsuzovat, naprostá většina občanů i zástupců byla vždy od vodní dopravy dost vzdálená a obklopují je problémy a zájmy bližší. Avšak jakási bezstarostnost, nevšímavost, není namístě ze stále závažnějšího důvodu - rostoucí aktuálnosti zmíněné problematiky.

Pro nadcházející dobu je pochopení vodních cest, nejen jako dopravního nástroje, ale též jako součásti báze životního prostředí a pozitivního faktoru sociálního a psycho-hygienického a mnoha dalších důležitým potenciálem a tento fenomén je dnes celospolečensky neznámý

Na příkladu Prahy lze odlehčující roli vltavské vodní cesty názorně uvést. V době výstavby pražského metra, od logistických projekcí přes realizace prvních i dalších kilometrů, byla nákladní plavba uvažována a sloužila jako významný transportní faktor. Nebyla starost jen o transport materiálu stavebního, ale též o výkopky z podzemí. Dále např. betonárky, nehledě na potřeby výstavby metra, sloužily různě podél labsko-vltavské vodní cesty.

Dnes negativní povědomí o plavbě v Praze sílí šířením obav ze znečistění vzduchu, vody a z hluku od lodí, jak lze vidět z oficiálních přístupů některých městských částí. Je např. kontraproduktivním, technicky neseriozním mýtem, který je na poutačích na náplavce, přirovnávání lodí OLD k nemodernizovaným, námořním lodím. Pražské lodě jsou technicky zesměšňovány, přes remotorizace a další úpravy.

V západních metropolích funkce plavby úspěšně fungují nepřerušeně, této veřejné prospěšnosti se nevzdali. Modernizují a harmonizují lodní provoz s životem města. Je jistě nemyslitelné, aby Vltava v Praze byla poseta neúnosným množstvím plavidel a je potřebné stanovit a aktualizovat priority. Dovolím si připomenout, že ty by měly vycházet z cíle komplexní prospěšnosti, tu by měly stanovit zástupci relevantních, odborných i uživatelských stran.

Vltava vždy byla a je příležitostí - prochází napříč Prahou, má dávno vybudované aglomerace na více místech, s potenciálem a úlohou, sloužit odlehčení dopravy a zákazníkům (nákladní plavba) a sloužit vodní turistice (lodě osobní). Dnes ale spíše potencionálním, neuchopeným, neboť plánování rozvojů se doposud spokojí se stereotypem - "máme k dispozici auta a vlaky, lodě nemají spolehlivou infrastrukturu".

Pane primátore, i strategické záměry s vodní dopravou, včetně její infrastruktury v Praze mohou přispět pojetí, kde voda a vodní poměry ve středu zájmu zajistí resilienci a vedou k rozvoji trvale udržitelnému.

Proto si dovoluji Vás o těchto souvislostech informovat a mám za to, že celospolečensky to je vhodné sdělit i dalším zastupitelům, stratégům i širšímu okolí

S přátelským pozdravem

My vodě, voda nám!